Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe

Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání. (Marek 8:34-35)

V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. (Soudců 17:6)

Naše doba je charakteristická morálním relativismem, protože lidé nemají “Krále”. Myslí si, že jsou svobodní a nezávislí, ale ve skutečnosti jsou ztraceni a zmateni. Zoufale potřebují Boha, ve kterého přestali věřit. Hlavně mladí lidé v dnešní době nemají pro co žít a mnozí z nich žijí jen ze dne na den. Nemají nic, pro co by byli ochotni se obětovat kromě svého malého ega. Postrádají nadšení, bojovnost a pocit zodpovědnosti. Jsou znudění, když v televizi sledují válečné konflikty v reálném čase. Je smutné, že jsou s takovým životem spokojeni.

Jako křesťané žijeme často podobným způsobem. Křesťanství nás nudí, organizujeme různá setkání a aktivity, ale naše srdce nehoří pro Ježíše. Prezentujeme evangelium jako náplast na problémy tohoto světa. Jsme jako děti ve škole, které znají správnou odpověď, ale bojí se zvednout ruku, aby nevypadaly příliš iniciativní. Výsledkem tohoto pohodlného přežívání je, že nám nevadí jen konzumovat a nechat se pohltit s davem bez jakékoli vše pohlcující vášně.

Dobrá zpráva je, že Bůh stále věří v nás. On si neustále povolává obyčejné lidi, aby dělali neobyčejné věci pro Jeho slávu. V každé generaci se objevili takoví lidé, kteří měli odvahu žít naplno pro Ježíše a ovlivnili prostředí, ve kterém žili. Např. Matka Tereza, Martin Luther King, Nelson Mandela, Billy Graham, Wiliam Booth a další. I v dnešní době Bůh hledá ty, kteří jsou ochotni dát mu všechno a uvěřit tomu, že svět se může změnit. Najde Bůh někoho v naší generaci?

Někdy věci moc komplikujeme a čekáme na nějaké zvláštní zjevení, abychom věděli, co máme dělat. Ale ptáme se Boha, jestli se máme dívat na televizi, trávit čas na Facebooku nebo jet na dovolenou? Ne, ale stejně to děláme. Není důležité, kolik toho děláme pro Boha, ale důležité je, abychom vše, co děláme, dělali z lásky k němu. Bůh nechce po nás nic jiného než to, abychom mu dali celé svoje srdce. Křesťanský spisovatel John Eldredge to vyjádřil takto: “Neptej se, co svět potřebuje, ale ptej se Boha, čím tvé srdce ožívá a pak jdi a dělej to, protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří jsou živí.“

Máme odvahu žít vášnivě a nadšeně pro Ježíše v době, kde většina chce jenom přežívat? Máme odvahu nežít svůj život jen pro peníze, slávu, kariéru nebo popularitu, ale žít naše životy pro Krista samého? Pokud budeme žít pro něco menšího než tohle, tak nejsme tím, k čemu jsme byli stvořeni.

Daniel Kocyan
2015