Nejhroznější nemoc křesťana

Milí přátelé, dnešní slovo je určené především křesťanům, těm kdo uvěřili, že Ježíš Kristus je Spasitelem světa. Biblický text, nad kterým se budeme zamýšlet, je z knihy Zjevení, patří mezi ty tvrdé, protože hovoří o nejhroznější nemoci. A je to text, psaný jednomu ze sborů, kterým Ježíš na začátku Zjevení adresuje své poselství. A to poselství má dvě části. Najdeme v něm popis stavu křesťanů, diagnózu, a najdeme tam návod k nápravě, tedy návod k léčbě. Přečtěme si tedy nám velmi známá slova, která Ježíš adresuje sboru v Laodikeji, ale která by dnes mohl určitě adresovat i naším sborům. (Zjevení 3:14-21)

Bratři a sestry, co vás napadlo, když jste ten text četli? Když jsem si to přečetl já, tak jsem si řekl, že určitě musím ukázat na nebezpečí vlažnosti a volat k pokání. Řekl jsem si, že to je text, který dobře znám, že budu muset vysvětlit, jak to bylo v Laodikei s tou vodou, že bude třeba ukázat na to, že Bůh laodicejské  s odporem vyplivuje z úst.

Všechno to znám, četl jsem to mnohokrát, četl jsem různé komentáře, dokonce jsem na tento text často kázal. Potom jsem si ale přečetl dvě kázání o vlažnosti. A naskočila mi husí kůže. Naskočila mi proto, že mi došlo, že toto hovoří o mně. Bylo mi až fyzicky špatně, klekl jsem na kolena a prosil Boha, aby mne zachránil od tragédie vlažnosti. Byl jsem Bohem pokořen, zastaven, usvědčen a musel jsem Mu to v modlitbě říci. A také jsem Mu potom děkoval, že to udělal, protože jsem to nezbytně potřeboval. A mám hrůzu z toho, když vím, jak lehce se stávám vlažným. A mám o to větší hrůzu, protože jsem pastor a mám být tím, kdo vás vede k horlivému následování Ježíše, k tomu, abychom byli horcí. A mám hrozný strach, zda vás nevedu pouze k tragické vlažnosti. A tak i teď hned prosím o odpuštění toho, kdy o Bohu mluvím jen obyčejně, jen vlažně. Prosím o odpuštění toho, když o hříchu mluvím jen obyčejně, jen vlažně. Prosím odpusťte mi moje selhání v kázání a pastoraci, když vám neukazuji velkého Boha. Podívejme se tedy na tu nemoc zvanou vlažnost. Podívejme se nejprve na diagnózu a potom na léčbu této nemoci.

Diagnóza: Vlažnost

Už v úvodu jsem mluvil, že Bůh laodicejským provádí diagnózu a potom navrhuje léčbu. Podívejme se tedy na tu diagnózu. Když Ježíš používá analogii vody, pak laodicejským říká, že jejich víra je jako jejich voda. Laodikea neměla dobrou vodu, jen vlažnou a Ježíš laodicejským křesťanům říká: „Znám tvé skutky, že nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký!“ (v.15) Laodicejští nejsou ani studení ani horcí. Jak říká Ježíš, jsou vlažní.

Kdo je to vlažný křesťan? To je nesmírně důležitá otázka? Ježíš to vysvětluje a ukazuje, že vlažný je ten, kdo si říká: „Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji; a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, chudý, slepý a nahý.“ (v.17) Tento dopis je psán křesťanské církvi, těm, kdo uvěřili v Ježíše. Těžko předpokládat, že by tady byla řeč o materiálním bohatství. Je mnohem pravděpodobnější, že ti lidé si myslí, že jsou duchovně bohatí, ale nejsou. Myslí si, že to mají s Bohem vše v pořádku, ale nemají. Myslí si, že žijí tak, jak chce Ježíš, ale nežijí. A oni to neví! Oni svůj hřích nevidí, a pokud ho náhodou vidí, tak žijí jako by ho neviděli. A takoví lidé jsou nazváni vlažnými. Jejich hlavní problém je ten, že následují Ježíše jen na půl srdce. Nejsou horlivými následovníky Ježíše. Chybí jim to nadšené vydání se Ježíši. Chybí jim touha žít ještě blíže Ježíši, být Mu ještě poslušnější, přicházet více do Jeho blízkosti.

Co to znamená, když se to pokusíme převést na nás? Abych se uchránil pokušení sám popisovat konkrétní typy člověka, aby někdo neřekl, že jsem to vědomě na někoho navlékl, dovolím si použít aplikaci Johna Pipera. Ten vlažné lidi definuje takto: „Tito lidé jsou ovlivněni Kristem, oni se Krista nezřekli, ale ani z Něj nejsou nadšeni. Tito lidé se pravděpodobně modlí před jídlem a každý večer před spaním. Ale nehoří v nich touha po větší Boží přítomnosti v jejich životech.“ Takže vlažný člověk není nekřesťan. Vlažný není nezbytně někdo, kdo žije v nějakých těžkých morálních hříších. Vlažný je ten, kdo si myslí, že věří v Boha a že má s Ním vše v pořádku a přitom se tak hrozně mýlí. Vlažný je ten, kdo není horlivým následovníkem Ježíše.

Milí bratři a sestry, dovolte jednu moc těžkou otázku. Jste vlažní křesťané? Jste vlažní? Platí o vás, že nehorlíte pro Ježíše? Jak už jsem řekl, vlažný je ten, kdo nehorlí pro Ježíše. Vlažný je ten, kdo není připraven pro Krista obětovat cokoli. Myslím, že tady je hodně upřímných lidí a že by mnozí z nás řekli, že jsme vlažní. My víme, že bychom měli žít jinak, ale nic s tím neuděláme.

Kolikrát už jsem to zažil. Přišel za mnou někdo, bavili jsme se o jejich duchovním životě a oni mi řekli, že si za celý týden neotevřeli Bibli. Vyznávali to, říkali, že se to musí změnit, modlili se se mnou o změnu. Sešli jsme se po týdnu a nic. Zase to stejné. My často víme, že jsme vlažní, ale nic s tím neuděláme. Co horšího, my víme, že jsme vlažní a jsme s takovým životem spokojeni. My nechceme horlit pro Ježíše. Vyhovuje nám, že věříme, že víme, co pro nás Kristus udělal. Jsme rádi, že chodíme do kostela. Jsme rádi, že tady chodí naše děti. Žijeme si ten klasický život věřících lidí v Česku. Jsme vlažní a docela nám to vyhovuje, protože víme, že kdybychom chtěli horlit pro Ježíše, tak bychom si nemohli tak moc užívat sami sebe a toho, co nám je příjemné. A tak žijeme beze změny. Občas nás nějaké Boží slovo trochu zahanbí, tak se třeba pár dnů snažíme něco změnit, ale pak ty výčitky svědomí utichnu a žijeme si zase jako před tím. To je nejhorší tragédie vlažnosti. My jsme vlažní a nevadí nám to! Máme svůj život naplánovaný, vyhovuje nám to, nechceme to měnit. Říkáme si, že jsme na tom lépe než ti nevěřící, kteří žijí hrozné životy. Jsme spokojeni se svou vlažností. Možná nejsme spokojeni se svou prací. Možná nejsme spokojeni s výplatou. Možná nejsme spokojeni se svými dětmi. Možná nejsme spokojeni se svými vztahy. Tolik věcí, se kterými nejsme spokojeni. Tolik věcí, které nás znepokojují. Ale málokdy přemýšlíme o to, že bychom byli nespokojeni se svoji vlažností. Co to s námi je?

Nicméně k té diagnóze potom Bůh ještě říká, jaké jsou důsledky té nemoci zvané vlažnost. Těm, kdo jsou vlažní a nevadí jím to, Ježíš říká: „A tak, že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst.“ (v.16) Bůh tady říká, že ty vlažné nesnese. Říká, že když je ochutná, tak se Mu udělá nevolno a hned je vyplivne. Asi se vám už taky stalo, že jste se napili něčeho, čeho jste se napít nechtěli. Třeba něco už bylo zkažené nebo jste si lokli octu nebo něčeho podobného. Co potom děláme? Běžíme k umyvadlu, pliveme a vyplachujeme si ústa. Je nám to odporné. A to je Boží reakce na ty, kteří nehorlí pro Ježíše. To je Boží reakce na ty, kteří Boha a víru berou jako něco obyčejného. To je Boží reakce na vlažnost, na nemoc, která ohrožuje každého z nás.

Léčba: Rozhorli se a čiň pokání

Milí bratři a sestry, pokud má vlažnost tak tragické důsledky měli bychom být ochotni udělat cokoli, abychom se této vlažnosti zbavili. Pokud je vlažnost tak strašná, tak bychom měli postavit život vzhůru nohama a hledat záchranu od této nemoci. Měli bychom padnout na kolena a modlit se, aby Bůh ukázal, jak můžeme být vyléčeni. Měli bychom si třeba odříct jídlo či další věci, jen abychom měli čas zjistit, jak můžeme být zachráněni. Pokud je to tak vážná, tak je dokonce potřebné, že někdo by si měl vzít dovolenou a odjet někde, kde bude klid a hledat u Ježíše záchranu od této strašné zhouby.

Mám pro vás dobrou zprávu. Lék existuje a Ježíš ho nabízí. Ježíš říká: „Radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.“ (v.18-19) Nebudu se tady dlouze zabývat tím, co znamená zlato přetavené v ohni, mast na oči či bílé roucho. Zaměřím se dnes na to poslední větu, která říká: „Rozhorli se tedy a čiň pokání.“ (v.19) Je tady řeč o tom, že se máme rozhorlit a činit pokání. Co to ale v praxi znamená? V čem se mám rozhorlit? Mám začít sloužit ještě v další oblastí? Mám začít zpívat v pěveckém sboru nebo začít třeba se službou bezdomovcům? Přestože služba je dobré věc, tak věřím, že Ježíš tady vlažné křesťany volá k něčemu jinému. On nás volá k horlivému modlitebnímu zápasu o to, abychom byli probuzeni z naší vlažnosti. On nás volá k tomu, abychom padli na kolena, plakali nad svým stavem, vyznávali Bohu svoji slabost a prosili o odpuštění. On nás volá k tomu, abychom Ho v modlitbě prosili, aby se nám stal vším. Je to výzva, abychom se rozhorlili. Je to výzva, abychom nezůstali stejní. Je to výzva také k praktickým aktivním krokům vedoucím ke změně. Nemůžeme přece zůstat vlažní. Sám Ježíš to chce v nás změnit. On říká: „Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (v.20) Tento verš často používáme pro nevěřící, ale on mluví především k nám věřícím. Ježíš dnes tluče na naše srdce a chce z toho vlažného Michala udělat toho, který by horlil pro Ježíše.

Milí bratři a sestry, otevřete Mu nebo se necháte vyplivnout. Otevřete Mu a dovolíte, aby dnes začal měnit nějaké životy, nebo dovolíte, aby Vás zničil. Možná si teď řeknete, že to dramatizuji. Ale to dramatizuje Ježíš. On říká, že ti, kdo nejsou horliví pro Ježíše, budou vyplivnuti z Jeho úst. A netýká se to jen některých, dnes je to slovo varování pro každého z nás. Já i vy potřebujeme být horlivější. Otevřeme Mu tedy dveře a začněme modlitební boj za proměnu našeho srdce. Dejme si třeba týden modliteb čí půstu a bojujme za proměnu srdce. Ježíš říká: „Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám.“ (v.19) On nás miluje! Modleme se tedy, aby nás káral a vychovával. Modleme se, aby nás nenechal takové, jací jsme. Ano, to asi bude bolet, asi to bude těžké. Můžeme přijít o to, co je pro nás důležité. Otázka je, zda je pro mne Ježíš tou nejvzácnější perlou, za kterou jsem ochoten dát všechno. Pokud ano, tak padejme na kolena a prosme Ho, aby udělal cokoli, jen abychom nebyli vlažní. A každý takto prosící může mít jistotu, že Bůh odpoví, smiluje se, zachrání nás a dá nám sedět s Ním na Jeho trůnu, jako On zvítězil a sedí se svým Otcem na Jeho trůnu. Amen!

 Návod k modlitbě:

1) Bože, ukaž mi oblasti, ve kterých jsem vlažný.
2) Bože, dej mi sílu a překonej mé slabosti.
3) Bože, udělej cokoli, abys mne rozhorlil.

Srpen 2015