Londýn 2018

Tato skvělá skupina byla součástí projektu (víkendové stáže) v Londýně, kde jme měli možnost navštívit nově založené sbory v období posledních 10-ti letech. Setkání s vedoucími několika sborů bylo opravdu velkým povzbuzením i motivací, že některé věci lze změnit a můžeme je dělat i jinak. Naše skupina ze SCEAV byla součástí společného projektu s kolegy ze Švédska.

Dovolte abych se s Vámi podělil o to, co jsem prožil na přelomu září a října tedy nějakých pár týdnů zpátky. Dne 27. září jsem měl možnost spolu s dalšími lidmi z naší církve vycestovat do Londýna. Celou tuto cestu organizovalo Evangelizační centrum M.I.S.E., které působí v rámci naší církve, a které dost možná všichni znáte a pokud ne, tak jen zmíním, že posláním EC M.I.S.E. je pomáhat jednotlivcům, ale také sborům SCEAV v jejich misijním působení.

EC M.I.S.E. také pracuje na realizaci záměru 21/10, jehož cílem je, aby během nejbližších deseti let na 21 nových místech v České republice vznikly zdravé a rostoucí skupiny křesťanů, které by působily misijně ve svém okolí. Podobný cíl, tedy zakládat nové sbory mají i lidé ve Švédsku, se kterými EC M.I.S.E. spolupracuje. Právě Švédové byli organizátory celého našeho programu v Londýně, který se skládal především z návštěvy nově vzniklých místních sborů Anglikánské církve.

V pátek jsme navštívili dva sbory, kde nám zdejší pastoři vyprávěli o historií sboru a o tom, jak tam pracují. První sbor byl St Paul‘s Shadwell, kostel tohoto sboru je zajímavý svou polohou, je celkem nedaleko od Londýnského City – známého finančního centra s mrakodrapy. Leží u rušné cesty, která v těchto místech tvoří předěl mezi čtvrtí s převážně muslimským obyvatelstvem a bohatší londýnskou čtvrtí s novými domy, které vznikly na místě starých doků u řeky Temže. Na přelomu tisíciletí však místní sbor zanikl a kostel byl dokonce několik let zavřený. Skončil pro nezájem. Pak se o něho ale v roce 2005 začal zajímat misijně založený sbor, který má hlavni kostel v centru Londýna – Holy Trinity Brompton. A od roku 2005 na tomto místě funguje nový živý sbor, jehož cílem není jen udržet, co už vybudovali, případně svou službu nějak rozvíjet v tomto konkrétním místě, ale jejich cílem je, s Boží pomoci vychovávat nové učedníky a zakládat další nové sbory zase na jiných místech v Londýně. A to se jim daří, jelikož založili již další 4 nové sbory.

Další sbor, který jsme v pátek navštívili byl St Alban‘s Fulham v západní částí Londýna. Na fotkách si můžete všimnout, že to je rovněž stará historická stavba. Tak tomu bylo v drtivé většině sborů, které jsme navštívili a bylo to pro mě osobně velmi inspirující. Na mnoha místech dokázali interiéry těchto kostelů proměnit na prostory, které daleko více vyhovují dnešnímu stylu života, a přitom nové a moderní je velmi citlivě zasazeno do starých, historických budov.

V pondělí jsme navštívili také dva sbory Hope Church Islington a Kentish Town. V Kentish Town jsme slyšeli podobný příběh o anglikánském sboru, který tady kdysi fungoval, ale pak začal postupně zanikat. Lidí ubývalo, kostel chátral a zašlo to až tak daleko, že během bohoslužby spadl vnitřní kus střechy a málem zabil pastora. Psal se rok 1991 a byl to konec původního sboru na tomto místě. Kostel byl 20 let zavřený a ve velmi špatném stavu. Našla se však skupina lidí v Holy Trinity Brompton, kteří toto místo objevili, velmi se jim líbilo a začali se modlit, aby zde mohl vzniknout nový sbor. Byli pak vyslání svým mateřským sborem, aby zde obnovili sbor. Začali se napřed scházet na skupinkách se zdejšími lidmi po domech, až dali dohromady skupinu 70 lidí z místní komunity, kteří se pak podíleli na obnově kostela.

Obnova byla velmi složitá, ale nakonec se povedlo shromáždit dostatek peněz na základní konstrukční úpravy, pokud si dobře pamatuji stály asi 700.000Liber (zhruba 20mln. Kč). Za přispění mnoha ochotných lidí vyvezli z kostela několik nákladních aut suti a nepořádku a kostel znovu otevřeli. Dnes tam funguje živý a velmi dynamický sbor. Co mě zde zaujalo, bylo také to, že jim každý rok ze sboru odejde okolo 60 lidí. Je to dáno tím, že se nacházejí v poměrně drahé čtvrti Londýna, ve které je velká fluktuace lidí. Pro ně to znamená, že musí každý rok nabrat do sboru minimálně 60 nových lidí, aby jich neubývalo. Umíte si představit, že by z vašeho sboru, každý rok odešlo 60 lidí, protože by se prostě odstěhovali jinam?

V neděli jsme si mohli vybrat, které bohoslužby, ve kterých sborech navštívíme. Schválně píšu, které bohoslužby, protože ve většině kostelů mají minimálně 2 bohoslužby, v těch větších i 4 během jedné neděle. Hned ráno jsme navštívili bohoslužby v Holy Trinity Brompton zkráceně HTB, což je vlastně taková matka všech sborů, o kterých jsem se doposud zmínil a také mnoha dalších.

Bohoslužby v HTB se mi líbily asi nejvíce ze všech, byly zároveň nejbližší našemu pojetí bohoslužeb, i když přece jenom o dost modernější. V HTB se konají 4 bohoslužby každou neděli, na každých je odhadem okolo 500 lidí a jednotlivé bohoslužby se mírně liší, např. jedny jsou zaměřené více na rodiny s dětmi nebo mládež a jiné zase na střední nebo starší generaci. Fascinující pro nás vesničany byla samozřejmě profesionalita s jakou bylo vše připravené, nazvučené, nasvětlené a zorganizované. Začínalo to lidmi, kteří nás vítali před kostelem, přes občerstvení s kávou a sušenkami uvnitř až po letáčky se základními informacemi o kurzech, skupinkách, a podobně. Velmi se mi líbilo, že v HTB berou misií jako způsob svého fungování. Buduji nové sbory, získávají staré opuštěné kostely, aby je někdo nepřestavěl na byty nebo hospody, což se také někdy stává a formuji tam nová společenství. Budovat nové sbory samozřejmě stojí mnoho úsilí a to především toho modlitebního. Od toho to vždy začíná a na modlitbách je tam vše postaveno. Mají však také velmi dobře propracovaný systém, jakým fungují. Například hlavním cílem nedělních bohoslužeb, alespoň na mne to tak působilo, je vzbudit v nově příchozích lidech zájem a touhu dozvědět se a naučit se více o Bohu a k tomuto cíli pořádají tzv. Alpha kursy, u nás možná znáte Kurzy objevování křesťanství, což je něco podobného. Vše tedy směřuje k tomu, aby s lidmi zůstali v kontaktu, aby to neskončilo jen tím, že jednou přišli na bohoslužby a uvidíme, zda přijdou za týden zase nebo ne, ale snaží se je motivovat k tomu, aby se zapsali právě na Alpha kursy. Jsou v tom velmi dobří, každý měsíc tam těmito kursy projde okolo 700 lidí. Tito lidé tak díky Alpha kursům mají možnost najít odpovědi na své otázky ohledně víry v Boha. Nezůstávají pouze na povrchu, ale záhy se mohou ponořit hlouběji a mohou začít pravidelně studovat Bibli.

Dále jsme navštívili ještě tři bohoslužby a to Hillsong, King’s Cross Church, a den jsme zakončili večerní bohoslužbou v St Mary’s Church.

Je samozřejmě těžké jakkoliv srovnávat Londýn s naším regionem. V Londýně žije 8,3 milionů lidí, což není o mnoho méně než v celé naší republice. Žijí tam na malém prostoru lidé v podstatě z celého světa. Možná by některé z vás ani nenapadlo očekávat, že tam člověk uvidí plné kostely, živé sbory, které pouze nepřežívají, ale žijí pro to, aby mohly zakládat další na dalších místech Londýna a aktivně to dělají. Pro mě to bylo velmi osvěžující a myslím si, že i přes to, že je Londýn tak jiný než náš region, tak jsme tam viděli mnoho věcí, které nám mohou být inspirací.

Byť by to byl jen samotný princip fungování založený na tom, že vychovávají nové a nové učedníky, které vysílají o ulici nebo o čtvrť dále, aby budovali nové sbory a přinášeli evangelium dalším a dalším lidem. Nebo nasazení a snaha o to dělat věci skutečně profesionálně, právě pro to, že je dělají pro ten nejdůležitější účel.

Tadeusz Fójcik