Modlitební čas na Javorovém

2

S blížícím se podzimním počasím,vzpomínáme na letní akce organizované Evangelizačním centrem M.I.S.E.

24 hodinový modlitební čas na Javorovém patří k událostem, které se uskutečnily v červenci letošního roku. Rádi bychom se podělili s tím, jak tento čas popsali dva účastníci.

Ve dnech 29. a 30. července jsme díky modlitebnímu týmu M.I.S.E. mohli prožít modlitební chvíle na Javorovém. Možná v tomto letním období, kdy mnozí mají prázdniny, lidé odjíždějí na dovolenou, mají více možností k odpočinku, je právě ta nejpříhodnější chvíle k tomu odevzdat Pánu pár chvil. Na pozvánce v červencovém čísle časopisu Přítel a na plakátu na evangelizačním týdnu X-camp k tomu vybízel nadpis z Žalmu 16:11 „…vrcholem radosti je být s Tebou …” a Matouše 1:35 „…odešel na pusté místo a tam se modlil.” Skutečně záměrem těchto zhruba 24 hodin bylo ztišení, modlitby a naslouchání Božímu slovu z Písma i skrze Jeho stvoření.

V úterý jsme v 16 hodin měli možnost vyjet auty k chatě na Javorový vrch. Po ubytování v lyžařské chatě jsme do 8 hodin večer měli možnost každý „o samotě” (tedy v přítomnosti Boha či s Bohem) se ztišit na jakémkoliv klidném místě na hoře. Počasí bylo velmi proměnlivé. Dopolední vedra vystřídal déšť. 2 až 3 hodiny pršelo, tedy nebyl problém najít nerušené místo pusté od lidí. Před 20. hodinou jsme již mohli obdivovat blížící se západ Slunce, kdy mraky opět ustupovaly. Svou vděčnost za takto strávený čas jsme mohli pak po 8. hodině večer vyjádřit společně v písních a ve společných modlitbách. Druhý den jsme měli každý sám čas pro sebe a pro Boha až do odpoledních 15. hodin. Počasí přálo a dovolilo nám také obdivovat pozoruhodné výhledy z hory.

Po oficiálním ukončení modlitebních chvil jsme se vrátili do svých domovů, resp. do našich všedních životů. Nicméně věřím, že každého z nás tyto chvíle obohatily a každý z nás mohl poznávat všemožné způsoby, kterými Bůh s námi mluví, jak my s Ním máme hovořit, jak Ho hledat, či jak s Ním jednoduše být. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že tento čas jsme se postili od veškerého jídla, ovšem po skončení jsme se jistě cítili všichni nasyceni.

Anet

——————

Dne 29.7. jsem se zúčastnil akce, jenž byla pořádána modlitebním týmem Evangelizačního centra M.I.S.E. Po příjezdu na určené místo setkání, jsem se spolu s dalšími účastníky “vynesl” do výšin jednoho z vrcholku Moravskoslezských Beskyd – Javorového.

Následovalo ubytování v lyžařské chatě (v červenci osvěžující název 😉 a předání instrukcí týkajících se dalšího programu. Do 20.h byl vyhrazen čas pro samotu. Měli jsme si každý vyhledat klidné místo, kde budeme sami, moci trávit čas na modlitbách, čtouce a rozjímajíce o všeličem. V osm hodin večer bylo naplánováno společné setkání v chatě, během něhož jsme zpívali písně oslavující Nejvyššího, a nechyběly rovněž vzájemné přímluvné modlitby.

Také další den, jsme mohli využít ke kontemplaci, a modlitbě.
Nejspíše díky tomu, že jsem byl na pokoji sám, vzpomněl jsem si na mnichy (konkrétně kláštery, ve kterých má každý mnich svou celu). Jsou to lidé, kteří opustili běžný způsob života, a odešli do ticha a samoty. Jejich mlčenlivý, od světa oddělený život uvnitř kláštera je zcela zaměřen na Boha. Také během našeho krátkého pobytu na Javorovém, jsme chtěli být o samotě, avšak ne úplně. Chtěli jsme se ztišit, zastavit a být s Ním. Byli jsme o samotě, ale také ve vzájemném společenství („spolumnichů” a „spolumnišek” 😉 Během celého pobytu na Javorovém byl doporučený půst (což mělo bezesporu praktické výhody 😉

Nechci, aby moje sdělení vyznělo přehnaně sladce, až idylicky. Vy, kteří máte bohaté zkušenosti s časem o samotě ať už v modlitební místnosti (např. v rámci projektu 24/7), či v domácí “modlitební komůrce” víte, že býti o samotě, nejen sám se sebou ale i čas strávený na modlitbách není vždy časem idylickým. Není vždy snadné zůstat sám se sebou, se svými pochybnostmi, dlouho odsouvanými otázkami, strachy a nejistotami. Rovněž během modlitby člověk někdy uroní nejednu slzu.
Přese všechno, jsem přesvědčen o potřebnosti takových chvil, obzvláště v dnešní uspěchané době plné změn, nejistoty a nestability, kdy není vždy jednoduché vyhradit si čas na intenzívní modlitbu a rozjímání.

Proto díky EC MISI za to, že nám připomíná (nejen) o důležitosti modlitby, například takovými akcemi jako byla na Javorovém.

David

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *